Příběhy z Hejnic a ze Smržovky: bojovat za přírodu má smysl!



image

Dvě kauzy, ve kterých se přímo angažují kandidáti sdružení Pro KRAJinu, ukazují, že občanská aktivita za ochranu přírody má smysl. V Hejnicích i ve Smržovce se daří ochránit výjimečné přírodní hodnoty navzdory původně odmítavému stanovisku vedení těchto obcí.


Příběh z Hejnic


Poslední měsíce bojuje skupina aktivních žen z Hejnic proti výstavbě rodinných domů v mokřadu nedaleko hejnické baziliky. Tento mokřad se nachází na pozemcích města a starosta Hejnic Jaroslav Demčák (Starostové pro Liberecký kraj) zde prosazoval výstavbu 13 rodinných domů. Pro byla i většina zastupitelstva obce.


Velmi cílevědomá aktivita odpůrkyň výstavby, mezi které patří i naše kandidátka Dana Navrátilová Fainová, dokázala rozpohybovat hlasitou debatu na téma, zda opravdu stojí 13 parcel za zničení jedinečného kusu přírody. O celé kauze následně informovala místní i celostátní média (MF Dnes, Česká televize, Český rozhlas, Liberecký deník a další). Vedení města pod tímto tlakem přistoupilo na požadavek, aby se urychleně pro danou lokalitu zpracoval opravdu nezávislý biologický průzkum.

Přestože byl starosta Demčák k jeho výsledkům skeptický a o mokřadu se vyjadřoval jako o zarostlé skládce, potvrdil se cit a intuice odpůrkyň výstavby. Biologický průzkum přinesl vůči záměru výstavby drtivé závěry, cit.: „Území je významné i z hlediska výskytu vzácných a ohrožených druhů živočichů. Nejvýznamnější je výskyt vzácného reliktního drabčíka Stenus kiesenwetteri, který nebyl dosud v Jizerských horách ani na Frýdlantsku zjištěn, a vřetenušky mokřadní, která patří k velmi vzácným, silně ubývajícím a ohroženým druhům motýlů. (…) Lokalita má značný význam i z vodohospodářského hlediska, jako prameniště s většími plochami trvale zamokřených půd. Podobných lokalit v krajině v minulosti silně ubylo. (…) Uvažovaný záměr na využití parcely k individuální obytné zástavbě se tak jeví jako málo vhodný.“
Dana Navrátilová Fainová k tomu dodává: „Snažili jsme se hlavně zastupitelům a obyvatelům Hejnic ukázat, o jak hodnotné území jde a jaký má potenciál. Pouze drobné zásahy by stačily, aby se nyní zarostlý mokřad proměnil na atraktivní cíl procházek místních obyvatel, a přitom byly uchráněny jeho přírodní hodnoty.“

Celá kauza je přehledně zmapována na webu https://www.zachrantemokrad.cz/




Příběh ze Smržovky


V roce 2018 zveřejnilo vedení města Smržovky návrh nového územního plánu, který vymezoval u ulice Jana Švermy, v bezprostřední blízkosti pramene Nisy, rozsáhlou průmyslovou zónu. Tato zóna je nesmyslně naplánována na svazích nad zástavbou Smržovky stoupajících k Černostudničnímu hřebeni. Její rozsah 12,5 ha (25 fotbalových hřišť) naprosto zásadně přesahoval potřeby města Smržovka s cca 3700 obyvateli a byl umístěn mimo dosah kapacitních silnic. Kamiony z této průmyslové zóny by tak projížděly buď mezi obytnou zástavbou podél ulice Jana Švermy, nebo přímo skrz území obce Nová Ves nad Nisou. 


Ve Smržovce se proti tomuto plánu zdvihl odpor, který vyústil ve zformování občanské kandidátky do komunálních voleb 2018 „Smržovka srdcem“. Tato občanská kandidátka byla registrována za podpory Strany zelených. Na této kandidátce byla i Magdaléna Halamová, nyní kandidující do krajského zastupitelstva za sdružení Pro KRAJinu. Lidé kolem uskupení Smržovka srdcem uplatnili vůči návrhu územního plánu připomínku, se kterou jim pomáhal i Jindřich Felcman, další kandidát Pro KRAJinu, právník a specialista na územní plánování. Pod připomínku dokázali nasbírat kolem 700 podpisů. 


Pod tlakem této opoziční síly přistoupil starosta města Marek Hotovec (ODS) k úpravě návrhu územního plánu. Nyní v září se tak bude projednávat verze, ve které je průmyslová zóna zmenšena o 2,5 hektaru. To by se mohlo zdát jako nevýznamný ústupek. Podstatnější úpravou ovšem je, že využití zóny je nyní zcela striktně etapizováno. Je tedy možné na ní stavět až po využití jiných výrobních ploch na území města. Takto striktně nastavená etapizace povede s nejvyšší pravděpodobností k tomu, že se v této zóně ještě dlouhá léta nepostaví nic.


Magdalena Halamová vysvětluje: „V rámci naší kampaně jsme lidem vysvětlovali, že průmyslová zóna do těchto horních poloh města nepatří. Ekonomické aktivity má smysl provozovat u hlavní silnice, kde nebude jejich dopravní obsluha obtěžovat čistě obytné zóny města. Takovou měla Smržovka vždy strukturu a je nesmysl továrny přesouvat do kopců.“


A další příběhy?


Ukazuje se, že důsledná práce při ochraně přírody má smysl. A že jsou této práce kandidáti Pro KRAJinu schopní. Vedle detailně popsaných příběhů z Hejnic a Smržovky jsou na kandidátní listině Pro KRAJinu např. dlouholetý bojovník za zeleň a stromy v České Lípě Miroslav Hudec. Na Malé Skále už několik let úspěšně brání výstavbě obří stáčírny vody Jirka „Šťáva“ Šťastný. Naše dvojka, Anna Kšírová, dokázala vedení města Liberec přesvědčit, aby založilo město komisi pro klima a mohlo tak aktivněji reagovat na klimatickou změnu.


Bez ohledu na výsledky voleb, naši kandidáti mění svět už nyní.



 


nejnovější články
image

Josef Šedlbauer: Musíme to překlepat, a využít koupený čas k zásadním změnám

Rozumím tomu, že jste po včerejším oznámení opatření naštvaní, unavení, znechucení nebo vystrašení z toho, kam spějeme.

Více
image

Ovocné aleje i Sad zrození: přidejte se k sázení!

Pomozte sázet nové aleje ovocných stromů, ať máte za deset let kam chodit na rande nebo na procházku s dětmi.

Více
image

182 miliard pro budoucnost

Peníze na obnovu země po pandemii můžeme využít k uzdravení krajiny i českého školství. Současný vládní návrh není dobrý.

Více