Ve stínu dohadů o opatřeních proti koronaviru jde do vlády návrh, jak rozdělit 182 miliard korun, které na obnovu země po pandemii posílá Evropská Unie. Je to velmi zajímavý balík peněz, členské země totiž mají neobvykle volnou ruku v tom, jak ho použít.
Část peněz má směřovat na adaptaci na změnu klimatu. Nabízí
se využít je na obnovu krajiny. Lepší investici těžko najdete: zdravá krajina
s meandrujícími potoky, tůněmi, zdravou půdou, pestrými lesy, remízky a
dalšími prvky lépe odolává suchu i přívalovým dešťům a snižuje škody,
s nimi spojené. Obnova krajiny zároveň
vytváří pracovní místa a tyto peníze jdou z velké části do platů lidí.
Kromě toho nám zdravá krajina poskytuje tzv. ekosystémové služby nedozírných
hodnot (více o tom zde).
Další skutečná investice do budoucnosti je školství. České
školství má celou řadu neduhů, mezi ty největší patří nevyrovnaná kvalita škol
a oddělování dětí z chudších a zranitelnějších rodin od těch
z bohatších a vzdělanějších rodin již v raném věku. Jak trefně píše
sociolog Daniel Prokop, doktor a zedník spolu naposledy studují v páté třídě.
Úspěch dítěte nezáleží na talentu, ale spíš na jeho původu, a o spoustu talentů
tak přicházíme.
Jak by tady mohly pomoci evropské peníze? Měly by směřovat
jednak do školek, které mají být dostupné i dětem z chudých rodin už
v raném věku (oběd zdarma tu dělá velkou službu). Na základních školách je
potřeba dostatek dobře zaplacených učitelů a učitelek, které mají na starosti
přiměřený počet dětí, aby zvládli i ty problémovější. A také asistentů pedagogů,
školních psychologů, ale i administrativních pracovníků, kteří budou řešit
papírování, aby se ředitelé a učitelé mohli věnovat práci s dětmi.
Třetí důležitá oblast pro investice je rozvoj obnovitelných
zdrojů v neuhelných regionech. Do uhelných regionů budou proudit peníze
z Fondu spravedlivé transformace, nelze ale čekat, že se tam vytvoří
takové kapacity obnovitelných zdrojů, aby pokryly spotřebu celé České
republiky. Vznik mnoha malých a středních místních elektráren, využívajících
obnovitelné zdroje, je v zájmu nás všech. Jejich majiteli navíc nemusejí
být velké energetické firmy, ale lidé, místní firmy a obecní samosprávy. Takto
to funguje v Německu.
Vládní návrh bohužel tyto oblasti opomíjí. Kromě toho vznikl
bez jakékoli konzultace – s obcemi, kraji, univerzitami, organizacemi
zaměřenými na ochranu přírody. Podporujeme proto požadavek na stažení vládního
návrhu a jeho předložení k diskuzi s odborníky i s veřejností,
na jejímž základě by měl být zásadně přepracován.
