Pod heslo #NEUSCHNEME! patří zejména program obnovy krajiny ve schopnosti zadržovat vodu, což pomáhá proti suchu i povodním. Patří tam také ochrana přírody i územní plánování. Chcete vědět víc? V článku najdete informace o našem programu, jeho garantech i kandidátech, kteří o ochranu přírody usilují ve svých domovských obcích. Ať už jde o obránkyni hejnického mokřadu Danu Navrátilovou Fainovou, bojovníka za kopec Tlustec Miroslava Hudce nebo ochránkyni pramene Nisy Magdalenu Halamovou.
Na konci najdete odkazy na zajímavé články, podcasty i videa.
Každý den vybudujeme jedno řešení na zadržování vody v krajině. Jde to! #NEUSCHNEME
Vypadá to bláznivě? Přesně to ale musíme zvládnout, abychom se ke zdravé krajině dopracovali dřív než bude pozdě. Je potřeba rozjet skutečnou mašinerii plánování, přípravy a realizace projektů v krajině. Základem jsou schopnosti a nasazení lidí ve vedení kraje, hejtmana a náměstka pro životní prostředí. Je to velký sen, ke kterému potřebujeme Vaši podporu ve volbách i potom.
Velkou inspirací je pro nás promyšlený a ucelený přístup Jiřího Malíka a jeho spolku Živá voda. Mezi našimi kandidátkami jsou tři vyškolené lokální koordinátorky - Anna Kšírová, Anna Hudská a Vlaďka Drábková. Již nyní se díky iniciativě Anny Kšírové spolupráce Živé vody a Kraje rozbíhá. Chceme to významně zintenzivnit a vrátit do krajiny život i vodu dostatečně rychle! Zdravá krajina totiž umí řešit sucho i povodně.
Podrobněji náš plán popisujeme v článku Povodně a sucho: stejné příčiny a stejná řešení.
Podpoříme vznik přírodních parků Prosečský hřeben a Železnobrodsko
Mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou stoupá tlak na výstavbu. Zahušťuje se i zástavba malých sídel v okolí Železného Brodu a Semil. Než budou definitivně zpřetrhané vazby mezi přírodními lokalitami, je třeba novou zástavbu usměrnit. Vhodným nástrojem je vymezení zvláště cenných území jako přírodního parku.
Vyhlášením přírodního parku na Prosečském hřebeni ochráníme přírodně-rekreační zázemí dvou největších měst v kraji, Liberce a Jablonce nad Nisou. Vyhlášením přírodního parku na Železnobrodsku zajistíme přírodní propojení Krkonoš a Podkrkonoší s oblastí Českého ráje.
Safari v Ralsku: divocí koně a zubři v květnaté stepi
Bývalý vojenský prostor Ralsko představuje jedinečnou lokalitu s minimem osídlení. V současnosti je nicméně neustále pod tlakem snah využít ho pro bydlení či umístění výrobní zóny, s vazbou na Mladou Boleslav.
Chceme zachovat a rozvíjet přírodní a divoký stav Ralska. S podnikem Vojenské lesy a statky vyjednáme rozšíření stávající obory Židlov, rozšíříme chov zubrů a doplníme ho o chov divokých koní a praturů, tak jak tomu je v nedalekém (avšak mnohem menším) bývalém vojenském prostoru v Milovicích. Divocí koně a pratuři vrátili do Milovic bohaté a krásné stepi, které jsou magnetem pro hmyz, pro zvířata i pro turisty a milovníky přírody.
V samotném středu Libereckého kraje tak vytvoříme areál divočiny, který bude v měřítku střední Evropy jeden z největších a unikátní stády velkých zvířat. Zároveň posílíme propojení již existujících chráněných území a zásadně tak zvětšíme životní prostor pro další ohrožené savce, kteří se již nyní spontánně vracející na naše území – vlky a rysy.
Více o Ralsku si můžete přečíst zde.
Nerostných surovin jsme už vytěžili dost, je čas je recyklovat
Chystá
se obnovení těžby stavebního kamene na Tlustci. Liberecký kraj alibisticky
ponechává prostor těžařům, aby se postupně přibližovali získání definitivního
povolení. Nutnost opět těžit kámen na Tlustci je přitom podepřena jen
nepřesvědčivými argumenty. Neodpovídá hlavně na základní otázku: co budeme
dělat, až vytěžíme i Tlustec?
Přehodnotíme
současnou podobu Regionální surovinové politiky Libereckého kraje, která
Tlustec označuje jako významné ložisko, které by mělo být znovu otevřeno. Na stavbách
Libereckého kraje podpoříme využívání recyklovaných stavebních materiálů. Vyhledáme vhodná menší ložiska na území kraje, jejichž
decentralizovaná síť pokryje potřeby místních stavebníků bez nutnosti dlouhého
transportu kamene.
Nezasolíme si budoucnost
Liberecký kraj v posledních letech stále
rozšiřoval síť silnic, kde prováděl solení. Týkalo se to i úseků,
procházejících chráněnými územími. Nebyly zvažovány ani dopady na zdroje vody
v okolí silnic. Zimní a běžná údržba silnic patří k největším
položkám krajského rozpočtu, přitom je dávno známo, že chemická údržba
(„solení“) způsobuje ničení povrchu komunikací, významně se podílí na vzniku
výtluků.
Revidujeme plán zimní údržby krajských silnic a budeme
preferovat údržbu pluhováním a alternativními posypovými materiály. Ušetříme
tak na drahé posypové soli i na následných opravách výtluků. Významně se
také zlepší bezpečnost dopravy, protože podle dlouhodobých statistik Policie ČR
k největšímu množství nejtragičtějších dopravních nehod v zimním
období dochází na mokrých (rozsolených) vozovkách. Výrazně také poklesne
množství škod, které posypová sůl způsobuje na veřejném i soukromém majetku, na
zeleni, na zdrojích pitné vody a na životním prostředí.
Stavební rozvoj chytře a udržitelně
Kolem
velkých měst se do stále větší vzdálenosti rozrůstá zástavba. Obytná i
komerční. Nové satelity i průmyslové zóny odřezávají obyvatele měst od jejich
krajinného zázemí. Zároveň zvyšují dopravu, která zahlcuje centrální města.
Aktualizujeme
Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (tedy „krajský územní plán“) a
jednoznačně v nich definujeme budoucí rozvoj sídelní struktury. Výstavba kolem velkých měst bude preferována v sídlech
napojených na železnici, zároveň bude vyžadováno úsporné využívání území.
Nové silnice? Jen s respektem k lidem a k vodě
Nové dopravní stavby investované krajem budou řešené s ohledem na zadržování srážkové vody a s ohledem na pěší pohyb krajinou. Stejně tak budeme aktivně připomínkovat stavby, projektované Ředitelstvím silnic a dálnic a tyto principy zaneseme do Zásad územního rozvoje. Podobně jako dnes kraj spolupracuje na vzhledu svých budov s externí komisí architektů, budeme na zadávání a dozorování dokumentace dopravních staveb spolupracovat s externím krajinářským architektem.
Garanti programu:
Josef Šedlbauer - VŠ učitel na TUL (mimo jiné řada předmětů týkajících se životního prostředí), spoluautor návrhu krajského Fondu na retenci vody v krajině, autor program obnovy krajiny Pro KRAJinu.
Jindřich Felcman - právník a urbanista, živí se jako zpracovatel územních plánů obcí, autor programu na ochranu přírody Pro KRAJinu, spoluautor návrhu krajského Fondu na retenci vody v krajině
Simona Zlatníková- autorizovaná projektantka vodních staveb
Jiří Louda - ekonom, projektový manažer
Lidé z Pro KRAJinu na ochraně vody a krajiny pracují už teď:
Dana Navrátilová Fainová usiluje o to, aby mokřad uprostřed Hejnic nebyl zastavěn domy. Díky jejímu vytrvalému úsilí vznikl skutečně nezávislý biologický průzkum, který zastavění parcely rozhodně nedoporučil.
Magdalena Halamová se s dalšími lidmi postavila záměru postavit průmyslovou halu hned vedle pramene Lužické Nisy. Obec od záměru prozatím ustoupila. Více o tom v článku Příběh z Hejnic a Smržovky: bojovat za přírodu má smysl!
Jiří Šťastný s přáteli už 12 let brání rozšiřování stáčírny pitné vody v malebném údolí Malé Skály. Obří průmyslová hala by nenávratně zničila cenný krajinný ráz obce. Kamiony, které mají vozit pitnou vodu do celé Evropy, by zase ničily silnici z Turnova do Harrachova. Kvůli stáčírně se navíc měnil povodňový plán obce.
Miroslav Hudec už 20 let usiluje o to, aby se na vrchu Tlustec na Českolipsku neobnovila těžba čediče. Ta může ohrozit krajinný ráz i pramen vody, který na kopci je a který zásobuje domy pod ním.
Články k tématu vody a ochrany krajiny:
- Povodně a sucho: stejné příčiny a stejná řešení
- Náš plán pro boj se suchem v Libereckém kraji
- Mokřady v Proseči: kus země navrácený vodě
- Dobrý sedlák se stará o krajinu
- “Zdravá krajina je nejlepší doktor,” říká lékařka Anna Kšírová
- Příběh z Hejnic a Smržovky: bojovat za přírodu má smysl!
- Sucho a vlny veder měly přijít podle předpovědí až později
- Proč jezdíme do přírody autem
- Pomoc krajině je to nejlepší, co můžeme udělat
- Ralsko: středoevropské safari nebo další satelit?
- Krajina je nejlepší investice
Videa k tématu vody a ochrany krajiny:
Přednáška Jiřího Malíka na téma Živá krajina - jak vzít obnovu krajiny do vlastních rukou: https://youtu.be/_Jf2D3n6Isk
Jak nevyschnout? Přednáška Josefa Šedlbauera: https://youtu.be/ee9QTfgAPQ0
Sucho a přívalové deště v městské krajině: přednáška a debata s českošvédským architektem Martinem Vysokým https://youtu.be/RwnVyPdqZzU
Vodu z Malé Skály vozí kamiony do celé Evropy: https://youtu.be/wFc1j9lOw8w
