prof. Ing. Josef ŠEDLBAUER, Ph.D.

„Pocházím z malé vesnice o devíti domech v Posázaví. Ani jeden z mých rodičů neměl maturitu, jejich život se točil kolem hospodářství a práce. Mívali jsme 70 králíků, prase, býka, slepice... jako dítě jsem to patřičně nedoceňoval, dnes jsem ovšem za selské uvažování vděčný,“ vypráví kandidát na hejtmana za Pro KRAJinu Josef Šedlbauer.

„Rodiče si představovali, že budu třeba automechanik. Gymnázium jsem si musel vybojovat,“ vysvětluje Josef, který se stal jedním z nejmladších českých profesorů, navíc v těžkém oboru fyzikální chemie. „Proto mi dnes vadí, že se v naší zemi vzdělání takzvaně dědí. Jde o to, že když mají vaši rodiče základní školu, je malá pravděpodobnost, že vy budete mít vysokou. Bez ohledu na vaše schopnosti. Vzdělávací systém neumí na začátku znevýhodněné děti dostatečně podpořit a pomoci jim využít svůj talent.“

Během třetího ročníku studia na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze přišla Sametová revoluce. Josef Šedlbauer se stal jedním z jejích vůdců na VŠCHT, byl členem stávkového výboru a jedním z iniciátorů vzniku akademického senátu ve škole. Později se stal jeho spolupředsedou.

„Byla to hodně emočně vypjatá doba. Táhli jsme za jeden provaz, věci se měnily neuvěřitelnou rychlostí. To, co se zdálo nemožné, se obratem stávalo skutečností,“ vzpomíná Josef. „Občas jsem na osmdesátý devátý vzpomínal na jaře během pandemie koronaviru, když jsme s kolegy a studenty na Technické univerzitě v Liberci rozjeli výrobu nanoroušek v rekordně krátkém čase.“

I tam se nemožné stávalo skutečností. Čtyři týdny po začátku nouzového stavu se týmu profesorů Šedlbauera a Lukáše povedlo zorganizovat a pomoci rozběhnout výrobu finančně i reálně dostupných filtrů z materiálu meltblown pro všechny obyvatele ČR.

„Povedlo se to hlavně díky představivosti a odvaze snít. Někdy je prostě nutné překonat zažité stereotypy a takové ty dojmy, že něco nejde. Zároveň musí být člověk realista, aby nesliboval nesplnitelné,“ říká Josef.

To samé profesor Šedlbauer uplatňuje i v přemýšlení o krajině a řešení sucha i povodní. „Od devadesátých let učím na TUL, kde vedu katedru chemie, o změně klimatu a problémech životního prostředí, které jsou v konečném důsledku problémy nás, lidí. To samozřejmě zahrnuje i změny v české krajině – sucho, degradaci půdy, ničení lesů. Současný přístup už prostě nestačí.“

Josef Šedlbauer proto jako krajský zastupitel za Zelené přišel s návrhem na Fond retence vody v krajině, který úspěšně funguje už druhým rokem. Je to ale jen malá část plánu na ozdravení krajiny, který Šedlbauer prosazuje: „Kraj musí být tahoun těchto aktivit, protože obce jsou na to malí hráči a stát je daleko. Je nutné na celých povodích plánovat, přesvědčovat vlastníky, pomáhat jim s projekty nebo je rovnou převzít. Vyžaduje to zorganizovat a rozběhnout skutečnou mašinerii, která dokáže v několika letech podstatně zvýšit odolnost krajiny – protože víc času nemáme. Většina krajských politiků s obnovou krajiny slovy souhlasí, reálně se ale neděje skoro nic. Proto jdu do voleb. Potřebujeme dostatečnou sílu na to, abychom obnovu krajiny prosadili, a víme, že to nikdo jiný neudělá,“ usmívá se Josef Šedlbauer.

Josef Šedlbauer se v liberecké politice pohybuje už 14 let. Za sebou má mnoho úspěchů v boji proti korupci. Byl první, kdo upozornil na obří liberecký dluh. Prosadil regulaci hazardu v Liberci. Osm let usiloval o ukončení tunelování Dopravního podniku v Liberci soukromou firmou BusLine. Byl za to zesměšňován a urážen, ale nikdy neuhnul. Policejní zásahy, které v kauze od roku 2018 padly, mu daly za pravdu. Díky tomu už není dopravní podnik tunelován. O svých politických zkušenostech vyprávělv podcastu Radce Benešové.

Do voleb jde se svou manželkou Annou Kšírovou. Tuto neobvyklou situaci vysvětlují v podcastu, kde se mimo jiné dozvíte, kdo u nich doma pere a uklízí ;)

Videa s Josefem Šedlbauerem: